logotype

Zajíždění brezela a léčení dětských nemocí



Brezel je již hotový to ale neznamená, že práce na něm dále nepokračují. Ať se snažíte sebevíc, tak při kompletní opravě se vždy něco najde, na co se zapomene, podcení, nebo zkrátka co se vyloupne až během provozu.

Papírovací kolečko mám již úspešně za sebou.  Certifikát z Wolfsburgu, platné české doklady, osvědčení na historickou původnost a FIVA karta.

Ne vždy se zadaří. Zde jsem ve spěchu rovnal klemu plusového kabelu od baterie a takto to dopadlo. Po delším vydýchání jsem na burze zakoupil terminál nový, resp. ze starých zásob a na kabel jej znovu nalisoval.

Když už bylo vše pojízdné, bylo třeba zajet do klempířské dílny a pochlubit se, že se podařilo projekt dotáhnout do zdárného konce.

Při prvním velkém dešti jsem zjistil, že zadní gumy moc netěsní a čalounění pod oknem je mokré.

Bál jsem se, že se při vysklívání guma poškodí a vůbec co pod gumou naleznu. K mému překvapení byl plech pod gumou naprosto zdravý a i gumu se podařilo sundat bez poškození.

Ano, a i na tomto projektu došla řada na černý silikón. (Ahoj Lišáku, Andy & spol.) Není to tedy silikon v pravém slova smyslu ale jde o černý tmel Inotec pro utěsnění oken zasklívaných v gumě. Výhoda tohoto tmelu je, že je neustále mazlavý a neztvrdne jako obyč. silikon. Mám v zásobě připravenou i novou gumu do skel, ale pokud to jen trochu bude možné, pokusím se zachovat originál.

Stalo se to, co se muselo stát. Zatímco pravé okno se podařilo perfektně přesklít, to levé mi při nasazování prasklo, resp. nevydrželo poklepání gumovou paličkou. Nakonec žádná škoda. Okno bylo již replikové a ve Švédsku jej uřízli z obyčejné tabule skla. Alespoň bude zase co lovit na burzách. 

Zde jedna z testovacích jízd která skončila nouzovou opravou u krajnice. Plovákový ventil v karburátoru se zasekl a auto přestalo jet. Protože se to stalo již podruhé, zlostně jsem ventil zahodil, osadil nový a od té doby klid.

Mimo to jsem řešil všemožné úniky oleje. Zde povolily manžety poloos. Naučil jsem se správně vázat SK pásky a již ani kapička.

Pákové tlumiče budou chtít také detailnější revizi. Z jednoho uniká olej a druhý pro změnu netlumí tak jak by měl. Po sezóně se na ně budu muset zaměřit.

U mne běžný problém a to v podobě úniku oleje do prostoru spojky. A to jsem si s tím dal tolik práce a dlouze testoval na stojanu a bylo to suché jak troud. Ale vždy to začne zlobit až po několika desítkách najetých km, kdy je již vše hotové a motor je osazený ve vozidle. 

Po delší odmlce přišel čas na opravu tohoto rozdělovače o kterém jsem se zmínil v Renovaci rozdělovače Bosh 383/343. Měl vůli na hřídeli a tak jsem na motor dočasně osadil náhradní. U něj se ale vyskytl problém, že se mi do rozdělovače tlačil olej ze skříně. Jakmile se v rozdělovači udělal hladinka, začal olej vytékat odvětráváním přímo na řemenici která pak dokončila dílo zkázy a olej rozmetala po celém motorovém prostoru.

Problém byl vcelku jednoduchý. Při opravě odvětrávání olejového víčka jsem měnil drátěnku a dal jsem jí tam zřejmě více než bylo potřeba. Syrový motor který neměl zajeté pístní kroužky se tlakoval do karteru a olej si našel cestu ven právě přes rozdělovač.

Zde již převrtávám tělo rozdělovače na průměr 15mm. Měl jsem u toho smíšené pocity, když se vrták zakousával do rozdělovače za několik stovek eur.

Vložku jsem vyrobil z šedé litiny.

Zde již provrtané tělo a nová litinová vložka.

Vložka po zalisování a přestružení na 12.55mm. Zde je krásně vidět odvětrávání kudy se dostával olej ven. A ještě jeden detail. Díra nad vybráním pro kondenzátor. Evidentně špatný odlitek ale Bosch jej uznal jako použitelný a poslal jej do oběhu.

Zde již poskládáno zpět a osazeno na motoru. Jsem spokojen.

Tak máme najeto něco málo přes 1200km a nyní mám již jistotu, že se podaří brezela rozjezdit. Dětských nemocí ubývá, diagonálky se již sjely na nastavenou geometrii, takže již to není taková jedovatá jízda. S řazením se již také kamarádím a tak se z brezela pomalu stává vůz se kterým je možné se pustit i na delší cesty.

Dnes jsem vyměnil rozdělovač za původní, vyměnil svíčky za teplejší a zkontroloval tlaky ve válcích. Zatím žádná sláva, všechny válce mají 4.5barů. Chce to ještě najet další 4tis km, než si kroužky sednou a než se vymezí potřebné vůle. Zkoušel jsem jízdu po dálnici. Byl to boj, ale nakonec se mi na tachometru podařilo vykouzlit 80km/hod. Bad Camberg se tedy stává reálným :)



You have no rights to post comments