Interiér

Zveřejněno dne 31.12.2021

Dnes navážu na práce popisované  zde interiér - izolace a  zde Sedačky vw brouk 1948. Koberce mi nastříhal a připravil Marcus, Vše tedy sedělo hned na poprvé a nebylo třeba velkých úprav.

Oproti pozdějším broukům má 48ka koberce poskládané z malých kousků. Nejnápadnější je to na tunelu. Přední část guma, následuje holý plech a pak kousek koberce u zadní sedačky a to celé podpořené dvěma proužky koberce  na podlaze. 

Zde rozměřování koberců předních čtvrt panelů. Musí se do nich vyříznout díra na topení a každá chyba je vidět.

Osazený a přilepený koberec prahu. Je vidět, že zasahuje až ke šroubu sedačky, stačilo ho jen nastříhnout. Lepím běžným chemoprénem a natírám štětcem. Jako zátěž pak slouží cokoliv, co se na dílně najde.

Sice to už nikdo neuvidí, protože práh překryje koberec, ale tento detail mám rád. Podařilo mi podbrousit lak do vrstvy základu a tanátované koroze.

Koberce zadních podběhů bylo třeba mírně nastříhnout aby kopíroval tvar podběhu.

Prostor mezi podběhy byl v roce 48 zakrytý papírem a byl jiný než za války. Bohužel zatím tento papír nikdo nevyrábí a ani jsem nikde neviděl originál. Nemám se tedy od čeho odrazit.  Než se tento detail dořeší, dám tam klasický koberec jako tomu bylo u pozdějších brouků.

Napřed trochu izolace, jen mírně jsem ji potřel lepidlem aby držela na svém místě.

Izolace a koberec krásně vymezila prostor mezi dnem a výztuhami které teď pěkně sedí celou svou plochou na koberci. Tyto výztuhy jsou ještě staršího provedení, jsou delší a zapadají do výřezů pod zadním oknem. Černá je originál, červená pak replika.

A již lepíme koberec na firewall a přední podběhy.

A zde již vyříznutý otvor pro topení a osazený okrasný kroužek. Kroužek je ocelový a byl to boj ho tam rozpertlovat. Příště koberce vytrhám a kroužky osadím pěkně na stole.

Dveřní panely se mi podařilo před lety koupit originály. Byla to velká klika, nikdy před ani poté jsem je neviděl k prodeji. Navíc byly přesně v tom správném provedení barvy a materiálu. Zkrátka zázrak. Proto stálo za trochu té námahy je zachránit. Jako všechny původní panely jsou i tyto potrhané, plesnivé a pokroucené.

Panely jsem očistil a navlhčil pomocí rozprašovače. Vlhčení jsem opakoval tak dlouho, až celé panely změkly a byly pěkně tvárné. Do každého panelu jsem odhadem dodal tak pul litru vody.

Panely po zatížení dřevěnými deskami jsem nechal měsíc zrát na půdě.

Po vylisování jsou panely rovné jak prkno. Jsem spokojen.

Papír byl místy poškozený, zejména ve spodní části kde byly vytrhané díry pro úchyty. 

Tam kde byl papír poškozený, jsem ho nemilosrdně vyřízl a nahradil kouskem nového.

Bral jsem jen minimum materiálu a elegance v této opravě jde trochu stranou. Zas se ale podařilo zachránit původní díl.

Nové kousky kartonu lepím na tupo a podlepuji slabým prešpánem.

Když bylo vše slepené, sjednotil jsem kartony šedým lakem.

Bylo třeba opravit i čalounění. Jako dárce jsem použil zbytky potahu ze zadní sedačky. Část materiálu byla docela pevná a daly se z něj udělat záplaty.

Žádná extra elegance ale účel to splní, díra se nebude dál párat .

Záplata na spodní straně dveří.

Na panelech se zachovaly i dobové popisky, co asi tak značí ??

Ještě nalepit nový voskový papír a můžeme osazovat.

Detail klipů čalounění. Vlevo originál, napravo replika kterou jsem koupit ve VW obchodě. Nakonec jsem repliky nepoužil, podařilo se mi dát dohromady originály.

Osazené klipy.

A takto to vypadá po osazení dveří. Panel krásně sedí a nikde se nekroutí.