Motor VW 1948

Zveřejněno dne 01.01.2024

Nový rok, čas zhodnocení práce za poslední dva roky na motoru.  Hodně jsem o 25PS motorech napsal v tématu Brezel aus Schweden, budu se tedy opět věnovat jen zajímavostem modelového roku 48.

Bloků jsem měl několik, nakonec ale padlo rozhodnutí postavit motor na bloku z roku 47, byl zkrátka v nejlepším stavu.

Čištění od karbonu a jiných nečistot. Hliníkový blok, pokud ho někdo neopískuje, je radost čistit. Nemá póry a nečistoty se v něm moc nedrží.

Po očistě Arvou a čističem na grily. 

Zde vidět již přeražené číslo motoru. Za normálních okolností by mi to vadilo, Rok 45-48 má jiné, zajímavější identifikace.

Každá polovina bloku je značená přesným datem, kdy byla vyrobena. Zde tedy 11.6.1947 na jedné polovině.

Druhá polovina bloku je z 5.8.1947. Značky pocházejí zřejmě již ze slévárny, ještě než se jednotlivé části dostaly k sobě na finální opracování.

Odvrtávání zalomeného svorníku.

Osazena vložka V-Coil

Odvíčkování a pročistění všech olejových kanálů je samozřejmostí. Ne všechny otvory po víčkách byly v dobrém stavu a tak bylo zapotřebí je srovnat.

A zde již nové zátky. Tento rok je měl ocelové. Po delším váhání jsem i přes jejich negativní vlastnosti a s velkým respektem vyrobil zátky ocelové a šetrně a s použití chemie je osadil zpět. Snad budou držet.

Srovnání dosedacích ploch je zárukou toho, že motor zůstane  dlouho suchý a bez úniků oleje. I když mám na dílně frézku, tak tyto práce dělám ručně lapováním. Čistě z respektu  a proto odebrat co nejméně materiálu. Strojem se to pokazí raz dva.

Po obhlídce uložení ložisek kliky jsem dospěl k názoru, že blok nebudu vrtat, že je tak zdravý, že zachovám původní sériové uložení. Přitom mne napadla myšlenka, že jsem vlastně nikdy neskládal motor na fabrických rozměrech a že je to příležitost si to zkusit a udat nějaké ty NOS sériová ložiska.

 Návštěva ve skládku dílů mne v této myšlence utvrdila. Pár klik v sériových rozměrech a v dobré kondici jsem našel.

Sériové rozměry, stačí jen plochy zaleštit. 

Použil jsem k tomu zelenou brusnou pastu s kapkou oleje. Pak už jen kliku roztočit na soustruhu a leštit a leštit.

A máme hotovo, jsem spokojen.

Vážení ojnic je už rutina. Krom celkové hmotnosti vážím i oko kliky a pístního čepu zvlášť.

Zde připravená sada ojnic. Nalevo pak sada ložisek.  Tyto měli jako jediné o dvě stovky menší vnitřní rozměr. Ideální pro můj plán zaleštěné kliky.

Ještě kontrola vačky. Neřeším zde časování ale jen zdvih a opotřebení. 

 Osazená klika, kontrola a úhlování ojnic. Konečně přišel čas na to použít tento přípravek. 

Pokračování příště.