oprava poškrábaných skel, broušení skla

Zveřejněno dne 12.11.2021

Na mém voze jsem měl původní skla. Byla však značně poškozená. Přední sklo bylo krom posekání od kamínků poškrábané od stěračů, které snad musely běžet bez gumy. A kovové ramínko udělalo své. To samé boční stahovací okna ve dveřích. Guma se již rozpadla a sklo se dřelo o plech dveří. Oboje bylo ve stavu, že i já jsem uznal, že toto již není bezpečný výhled z vozu a tak jsem se pustil do renovace.

Rovnou jsem zavrhl někomu skla svěřit. Představa že mi je zničí nebo ztratí mne dotlačila k tomu, že jsem se pustil do renovace svépomocí. Jestli má někdo skla zničit, musím to být já sám. Lépe se mi pak nadává.

Sklo bezpečně podložím dekou a celé okolí obalím igelitem. I když se to nezdá, je to nezbytné. Při testování jsem to neudělal a zbytky brusné pasty a zasviněné nářadí nacházím na dílně i po roce.

Poškození skla se velice špatně fotí, to co je přímý pohled tragické, to fotoaparát buď nezachytí nebo jen jako mírné poškrábání. Tak snad jen takto je vidět hloubkové škrábance a mezi nimi mléčné povrchové.

Pro opravu skel jsem použil brusné kotouče 3M Trizact 268XA v barvě zelené, modré a oranžové. Následoval kotouč 3M 286Q a jako finále pak leštící pasta 3M 60150. Vše se aplikuje pod vodou a tak jsem neměl obavy, že bych sklo vyhřál a prasklo by mi. Možná příště jako první zkusím použít suchý kotouč 3M 366L se zrnitostí 100um. Zde je ale riziko toho, že sklo lokálně zahřejete a praskne vám, případně že úběr bude nerovnoměrný a dojde k nepravidelnému lomu světla, což na čelním skle může dost vadit. Proto 3M tuto cestu pro čelní skla vůbec nedoporučuje. Co má ale jeden dělat, když potřebuje zachránit původní skla, to již 3M neradí. Poslední problém je prašnost a poškození zdraví. V dnešní Covid době ale každý má doma  nějaký ten respirátor a tak toto není zas takový problém.

Pro broušení je nezbytné mít leštičku, já šel na nejnižších cca 600 otáček/min. Dále musíte mít speciální unašeč na lepící kotouče. Zkoušel jsem to všelijak ošidit ale lepící  kotouč zkrátka nedržel a zůstal pevně na svém místě jen na hladkém povrchu. Vody stačí minimum, jen aby byl povrch mokrý a odplavoval se odbroušený materiál. Posloužil mi k tomu běžný rozprašovač který jsem zabavil ženě v kuchyni.

Po prvním kontrolním broušení propadnete beznaději, že jste nadobro zničili skla a udělali z nich toto mléčné naprosto neprůhledné svinstvo. Zde jsem však již měl zkušenosti z testování a věděl jsem, že na konci mne čeká vítězství. Je třeba brousit rovnoměrně, nevynechávat záměrně žádné místa, zkrátka postupně jezdit z hora dolů a pak zleva doprava a tak stále dokola až na první i na druhý pohled nevidíte hluboké  škrábance. Mne na jednu stranu čelního skla stačily dva kotouče. Takto vypadá sklo po obroušení zeleným kotoučem.

Následuje broušení modrým. Stejný postup.

Pohled skrz sklo po modrém kotuči. Je vidět již o něco lépe. Už je k rozpoznání, že za sklem je deska s klíči.

Po dalším snažené je výhled opět lepší. Zde modrý kotouč.

Další výhled již po oranžovém kotouči. Už je přes sklo vidět, rozpoznáte větší detaily ale celý obraz je stále v mlze.

Poslední, bílý kotouč, zrnitost 9um. Na fotce možná dobré, lepší než po oranžovém ale ve skutečnosti je to stále dost zamlžené. Zejména při pohledu jiného než kolmého úhlu.

Následuje brusná pasta. Použil jsem k tomu 3M leštící filcový kotouč. Opět jen minimum vody.

A zde foto s leštičkou. Toto je asi ta nejvíc otravná a zdlouhavá práce. Je doslova nekonečná Odhaduji, že brusnou pastou jsem strávil cca 90% času, 10% pak všechny kotouče dohromady. Navíc pokud se vám do této doby podaří udržet pořádek na dílně, tak věřte, že nyní budete zacákaní od hlavy k patě. A pokud máte stůl v úrovni pasu, tak  budete mokří... ano  i tam.

Výsledek ale stojí za to. Krásný křišťálově jasný pohled. Vlasové škrábance jsou pryč, ty mlžné také. Hluboké škrábance jsou sice místy patrné ale jsou rozleštěné a jinak se přes ně láme světlo. To by zřejmě odstranilo ještě jedno kolečko broušení nebo začít suchou cestou s nejhrubším kotoučem. Na to jsem už ale neměl sílu a uznal výhled za ucházející.

Stejným postupem jsem zbrousil i skla ve dveřích. Ty jsou sice menší ale zase byly poškrábané z obou stran. Zadní skla jsem jich nechal jak jsou. přeci jen nestavím leštěnku a nějaký ten šrám není ostudou přiznat.