logotype

repase spouštěče startéru, navařování mědi



O repasování startéru jsem napsal již své zde, viz Repase startéru na broukovi z roku 1950. Dnes se tedy zaměřím víceméně jen na spouštěč, nebo chcete-li cívku nebo magnet startéru.

 

Obvykle vylovím ze skladu několik dílů a vyberu ten nejlepší, který následně opravím. Zde jsem toto pravidlo porušil a začal opravovat ten nejstarší kus. Na foto zcela vlevo, signováno 7/49.

 

To je on. Na první pohled slušný stav. Spouštěč je však výrazně mladší.

 

Vůle na pastoru jsou více než zemědělské. Pouzdro startér doslova sežral.

 

Detail volnoběžky. Ještě staré provedení, kde je použito dvou podložek.

 

Srovnání komutátoru je už samozřejmostí.

 

Zde jsem měnil i futra v uložení hřídele. Osvědčilo se mi do starého futra vyříznout závit, našroubovat šroub a za něj futro vytáhnout.

 

Nové futro pak přesně přestružím s potřebnou vůlí přímo na danou hřídel. 

 

Zde připravené futro pro volnoběžku.

 

Patinované tělo a seskládaný startér. Izolaci silového kabelu jsem zachoval, jen jsem ji napustil šelakem.

 

Jak jsem už psal, spouštěč na startéru zřejmě odešel a tak tam někdo již osadil modernější. Trochu jiných rozměrů,  terminál sice na šroubek ale zela jiné provedení. Nevadí, naštěstí mám v zásobách jeden jalový spouštěč na starý startér. Stačí ho jen opravit a osadit. Zde spouštěč po roznýtování domečku ve kterém je uložen.

 

Zde demontováno víčko, kde jsou osazeny silové kontakty. Achilova pata všech spouštěčů. Dříve nebo později se kontakty opálí a vzniká na nich přechodový odpor až jednou kontakt nesepne vůbec.

 

Zde ještě vidět protikus. Tento měděný plech cívka přitáhne na kontakty ve víčku. Trochu jsem čekal, že bude závada zde. Jasně, protože vyrobit tento plech je poměrně jednoduché, tak samozřejmě tento kontakt byl v krásném stavu, stačilo ho jen očistit.

 

Horší to bylo ale na kontaktech ve víčku. Po očistění jsou patrné vyjiskřené plochy. Jsou poměrně hluboké a po dobroušení bych se dostal až na ocelový šroub. Kontakt je ocelový a tyto plošky jsou na něm jen nalité. Začal jsem přemýšlet co s tím. Už jsem hledal indukční pec, ve které bych měď roztavil a kontakty tak repasoval. Chemické nanesení mědi jsem pro neúspěch rovnou zavrhl. Když tu mne napadlo: "Co to zkusit navařit TIGem ?"

 

Znáte to, je neděle odpoledne a za každou cenu potřebujete dílo dokončit. Není čas ptát se kdo je kdo. A tak vznikla tato spartánská oprava, přesně dle pořekadla, co dílna dala. Elektroda Lanthan 1.5mm, Čistý Argon (prý by bylo Hélium lepší, ale kde ho v neděli a při lockdownu vzít ?),  vyšší proud než při vaření hliníku, DC  a jako přídavný materiál jsem použil obyčejný starý elektrikářský drát. Nic moc sestava, ale podařilo se. Měď je velice dobrá na odvod tepla, výrazně lepší než hliník a tedy dlouho trvá, než materiál prohřejete. Na drobné chirurgické body je možné rovnou zapomenout. Měď všechno teplo rychle odvede. Naopak, jakmile se dosáhne kritického prohřátí, je vaření opravdu ale opravdu rychlé.

 

Navařený nevzhledný chrchel.Chce to cvik a držet tu správnou teplotu. Když je menší, materiál se neslije, když je naopak větší, ukápne. Chtělo by to po vzoru stavebníků vytvořit šaluňk a pěkně by se vše rozlilo i do rohů. Takto jsou rohy opravdu problém a nedrží a nedrží.

 

A kontrolní opracování.

 

Vlevo originál, vpravo opravený kontakt.Je vidět, že rohy se mi ne zcela podařilo navařit ale zde není činná plocha, tak to nebude vadit. Alespoň se mám pro příště jak zlepšovat.

 

Kontakty na svém místě.

 

Pohled z vnější strany.

 

Cívka po sundání papírové ochrany. Nepřišla mi na první ani druhý pohled špatná, tak jsem vše smontoval a ozkoušel na sucho. Krásně přitahovala a tak jsem nanýtoval víčko. Až při otestování startéru jsem zjistil, že se startér roztočí a už se nevypne. Pomůže až odpojení baterie. Děje se jen když je přivedený silový kabel Dlouze jsem problém hledal, cívku i startér několikrát rozebral, kontroloval, proměřoval ale na nic jsem nepřišel. Až mne napadlo, že bude zřejmě zkratované vinutí právě na opravené cívce. A protože indukci cívek neumím měřit, navíc nevím jaká je ta správná indukce pro danou cívku, rozhodl jsem se přehodit cívky.

Jako dárce jsem použil jinou cívku. Vlevo originál s proraženým vinutím, vpravo dárce. Rozměr cívky je shodný, jen platíčko, na kterém je cívka osazená, je větší.

 

Zde zachraňuji platíčko, tedy rozlisovaný konec cívky upálím na soustruhu.

 

A zde rozebrané cívky. Je vidět, že platíčko z dárce je větší. Průchod pro kostření cívky do původního platíčka vyvrtám a bude možné použít modernější cívku která má všechny vývody na jedné straně.

 

 

A zde již nalisované platíčko. Snažil jsem se cívku zalisovat ale moc to nešlo, spíš bych ji poškodil a rozlámal. Tak jsem ji jen lehce bodnu TIGem.

 

Ještě vrátit zpět papírovou izolaci a zajistit ji nití napuštěnou v šelaku.

 

Když už to děláte podruhé, nebo počtvrté, jako jsem měl to štěstí já, jde montáž výrazně rychleji. Dokonce mám volnou ruku na to abych udělal fotku při nýtování víčka. Nastavit délku táhla, zakápnout barvou a možno osadit. Tají se mi dech, nikdy mi oprava startéru nesebrala tolik času jako nyní. Snad to bude fungovat.

iX7R7zFnc5A

Uff, podařilo se. Udělal jsem i nadmírové futro do převodovky s minimální použitelnou vůlí. Chod je výrazně tišší než mé předchozí startéry kde jsem pouzdra v těle startéru nechával a do převodovky použil futra kupovaná.

A to je pro dnešek vše. 

 

 

 

 

 

 

 



You have no rights to post comments