Porsche 616/36 - Super90 motor

Porsche 616/36 - Super90 motor - repase hlav

Dalším úkolem byla repase hlav motoru na Porsche 616/36. Tyto hlavy jsou shodné s těmi na Porsche Super90 včetně velikosti sacích a výfukových ventilů. Ty jsou, jak je u Porsche zvykem, vyosené. Výfukový svírá se sacím ventilem úhel 30 stupňů. Trochu jsem se hlavami nazlobil a sebralo to daleko více času, než jsem předpokládal. Hodně pak zabrala výroba přípravků. Jsou rozměrově zcela odlišné od VW a tak jsem vše vyráběl od začátku.

Pohled na spalovací komory. Je vidět, že hlavy ke konci života již netěsnily, viz zapečený olej ve střední části hlavy.

Pohled na hlavu od ventilů. Značka R dává tušit, že motor už byl v minulosti rozebírán.

Sací kanál má každý válec svůj, sací potrubí je uchyceno dvěma štefty a jedním šroubem.

Výfukové ventily má Porsche hranaté. Je to zejména proto, aby se do malého prostoru vešel požadovaný průřez. Hlavy jsou už tak dost velké a kruhový výfukový potrubí by je ještě zvětšil.

Originál těsnění vodítek. Je to guma stažený dvěma pérovými kroužky. Dělají se repliky ale vypadají dost odlišně. Jsou osazeny jen na sacích ventilech. Guma po letech tvrdá jak kámen. Po zralé úvaze jsem se rozhodl ji zpět již nevrátit. Nehoníme se za emisními limity. Není od věci přimazávat ventilový dřík.

Utržené štefty výfukového potrubí jsou již klasikou a stálicí každého mého motoru.

Mám již z předchozích oprav upínací Lko, tedy odvrtání zalomeného štěftu je hračkou.

Rovnou jsem osadil závitové vložky.

Pro sundání ventilů jsem zkusil použít Matra přípravek pro VW hlavy. Sací ventily nebyly až tak velká problém. Pro výfukové bylo zapotřebí přípravek upnout ke stolu a hlavu zapřít o stěnu. Trochu kočičárna ale nakonec se povedlo bez zranění vše demontovat. Příště to ale budu již dělat jinak. Jak, to se dozvíte na konci článku.

Přípravek na podložení ventilů ze strany spalovacího prostoru, aby bylo možné sundat pružiny.

Lepím na přípravek smirek a rovnou ho použiji jako přípravek na zabroušení dosedacích ploch válců. Nerad toto dělám na mašině. Není nad ruční práci s minimem ubíraného materiálu.

Zde vidět podpálenou hlavu, přesně jak ukazovala skvrna od spáleného oleje výše. Zde již pomalu mizí.

Jak se dalo čekat, ventilová vodítka byla po smrti. Již se mi osvědčila metoda vložkování, rozhodl jsem se ji použít i zde. Už jen proto, že ventilový dřík má průměr 10mm, vodítka jsou rozměrná a jejich vylisování je vždy riziko, že se něco nepovede. Navíc se vždy ubere a poškodí materiál v hlavě, zkrátka samé komplikace.

Opravu vodítek vložkováním na 25ps VW motoru jsem detailně popisoval zde oprava vodítek ventilů. Proto jen několik obrázků z boje. Zde 10mm bronzová vložka s mazací drážkou pro lepší mazání.

Dalším důvodem, proč vodítka nevyměňovat, je materiál. Vlevo repliková vodítka z mosazi, navíc o pár mm kratší. V pravo pak bronzové originální vodítko. Proč jsem ho nakonec přeci jen vyndal, vysvětlím záhy. Ale nepředbíhejme.

Byl jsem vybaven na 25PS motory ale znamenalo to v podstatě celou sadu na vložkování udělat znovu, tentokrát pro ventily s dříkem 10mm. Nahoře replikové ventilové vodítko, pod ním kalibr pro kontrolu, dále výstružník s vedením, který odebere ze starého vodítka potřebný materiál. Opět jsem si vyrobil kužel pro precizní vycentrování.

Následuje protlačovací trn s kuličkou, který vložku ve vodítku roztáhne a utěsní, pod ním je fréza s vedením pro zakrácení zbytku vložky. Dále je to přípravek na lisování vložek. Chtěl jsem ušetřit a místo abych si koupil funkční nástroj, drbal jsem se jeho výrobou skoro celý den. Ale tak to občas bývá. Zde doporučuji nešetřit.

Zcela dole jsou pak ruční výstružníky 10H7 a 10H8 pro finální opracování vodítka.

Hlava upnuta a tak vrtáme sací vodítka. Jsou kolmá, tak to jde jak po másle.

Na výfukové ventily bylo třeba přestavit frézku ale také to nebyl žádný problém.

Důvěřuj ale proměřuj. V úvodu tohoto článku jsem psal, že výfukový ventil je u tohoto motoru pod úhlem 30 stupňu. Takový jsem na hlavách měl jen jeden ventil. Zbývající byly buď 31 nebo 30.9 stupňů.

A máme odvrtáno.

Vložky jsem lisoval na hydraulickém lisu. Šlo to opravdu ztuha a byl to velký rozdíl, lisovat 7mm VW vložky nebo 10mm Porsche. Bůh tomu tak chtěl, že jsem hned první vložku zkazil a to tak, že při následné demontáži, opět pod lisem jsem navíc rozlomil původní vodítko a na vrch všeho utrpení ještě způsobil vlasovou trhlinu v hlavě. Říká se tomu den blbec a celý znechucený jsem z dílny musel odejít. Hydraulický list zkrátka není na tyto jemné zásahy ten pravý nástroj, chybí v něm cit a projeví se to vždy až katastrofou.

Následující den jsem pak nalisoval všechny vložky již bez problémů. Místo lisu jsem ale vložky naklepnul kladívkem. Zde foceno na stole ale měl jsem hlavu pěkně sevřenou na klíně mezi stehny a poklepem se krásně vložky dostaly na své místo. Příště ale budu muset na dílnu pořídit pákový lis.

Pro práci na výfukových ventilech jsem si vyrobil tuto stoličku.

Zakracování ventilových vložek frézou na sloupové vtračce.

Pákový lis zatím nedorazil, tak protlačovací trn jsem opět zkusil hydraulikou. Byla ve mne malá dušička ale dopadlo to dobře.

Stružení vložek na požadovaný rozměr. Zde již ruční práce. Nakonec jsem dělal vše H8kou i tak byla díra sotva H7. Bronz je v tomhle prevít.

Zabrušování ventilových sedel. Spíš jen takové zaškrábnutí a ověření, že jsem vodítka udělal v ose. Beru rovnou jemnou pastu a vrtačkou proženu ventil na jednu a pak na druhou stranu.

Kdysi jsme to dělal přísavkou a ručně. Strašná práce. Takto je to hned.

Jen tak srazit šlem. Ventily byly zdravé, vrátím je zpět a nebudu je ani brousit.

Detail ventilových sedel. Ventil sedí jako když střelí. Musím se pochválit, práce se podařila na výbornou.

Zbývá vyřešit poslední vodítko, které se mi rozlomilo. Vyřízl jsem do něj závit M12 na straně spalováku a zbytek vodítka odvrtal tak, aby tam zůstala jen slabá slupička materiálu. Poté šlo vodítko krásně vyklepnout. Zde ale již peču hlavu v naší kuchyni když paní domu není doma. Replikové vodítko a dvě stovky větší se zase chladí v mrazáku.

Opět trochu boj ale nakonec se podařilo. Jako vedení se mi osvědčilo použít ventil. Krásně vycentruje vodítko tím správným směrem. Příště snad už tyto práce proběhnout pod pákovým lisem.

Vlasovou trhlinu jsem měl možnost buď zavařit nebo použít chemii. Zkusil jsem tu druhou cestu. Hlava se bude dost zahřívat, zas ale ta trhlina je opravdu vlasová. Když to povolí, tak to udělám starou cestou. Napřed jsem trhlinu naimpregnoval Dichtolem. Následně jsem probral bruskou drážku.

Příprava výplňové pasty. Má skvělé parametry při aplikaci na hliník a v minulosti se mi osvědčila.

Při aplikaci si všímám, že na všech hlavách jsou provrtané díry od šteftů až do sacích kanálů. Když už jsem v tom, tak zatmelím i tyto díry. Rozhodně nechci řešit teoretickou možnosti, že mi přisává vzduch pod šteftem.

Následuje pasování sacích potrubí. Na první pohled to vypadalo, že u Porsche odvedli dobrou práci. Pohledem do sání bylo vidět slícování i stopy po ručním broušení. Pro jistotu jsem ale mázl hlavy barvou. A hned se ukázalo, že tam, kam nebylo vidět, tam byl schod jak Brno. Napřed ubírám na sání. Zde velké půlměsíce nahoře.

A pak i na hlavách. Ubíralo se v levé dolní části kanálů.

Finální otisk. Vše sedí, můžeme pokračovat.

Osazování ventilů už dělám pod novým pákovým lisem. Je to jedním slovem pohádka.

Napřed je ale zapotřebí napočítat vymezovací podložky pod ventilové pružiny. Je na to tento přípravek, který zajistí požadované předpětí pružin.

Podložek se mi nedostává. Mají nestandardní rozměr a kupovat originál za několik stovek kus se mi zdá nehorázné, kor když na každý ventil padnou 4. Cena je vyhnaná jen tím, že je to díl na Porsche a tak musí být drahý. Beru ze zásob staré podložky na vodorovné čepy z brouka a upravuji na soustruhu vnější rozměr na 32mm. Vnitřní je sice o 2 mm větší ale to ničemu nevadí.

Zde použita VW podložka. Přes to jde ještě hrubá, krycí a ty mám originál Porsche.

Kontrola těsnosti. Byl jsem si téměř jistý po zabroušení sedel ale teď mám i jistotu neprůstřelnou. V kanálech sucho jako na sahaře.

Ještě sjednotit objem spalovacích komor. Víčko z plexi s dírkou a stříkačkou do prostoru vpravuji strojní olej. Jeden spalovák ma 62ml, druhý o 1ml méně.

Je to přesně tolik materiálu, který je zapotřebí ze spalovacího prostoru odebrat.

Zde beru v okolí sacího ventilu. Spíš jen tak lížu po povrchu. Tvar je to komplikovaný a není cílem ho změnit, jen sjednotit.

A zde již hotové hlavy. Na obou hlavách jsem ubíral 1ml a vždy to bylo na pravé polovině hlavy. Buď náhoda, nebo chyba na formě. Kdo ví.

Práce na hlavách je zdlouhavá a úmorná. Je to ale klíčový prvek spalovacího motoru a zaslouží si náležitou péči. Děkuji za pozornost, příště dám snad něco kratšího.