Odstranění starého laku
Pomalu ale jistě jsem se zde na blogu přehoupl z klempířských prací na "lakýrnické". To lakýrnické berte opravdu v uvozovkách, nejsem žádný lakýrka a moje postupy budou mnohdy výstřední. Po delší rozvaze jsem se rozhodl, že této práce se zhostím sám. Mým cílem bylo zachování maxima původního laku a na koho se lépe nadává než na sebe, když se něco nepovede....
Brezel byl již dvakrát přelakováván, celkem šlo o 5 vrstev laku. Na blatnících dokonce 6. Nejdříve jsem přemýšlel, že bych starý a zašlý lak zachoval. Byl ale v mizerné kvalitě a těžko bych se strefoval do odstínu. Ve finále bych měl přelakované auto a to nebylo účelem cvičení.
Budu teď trochu přeskakovat aby to dávalo trochu smyslu. Takže pokud si všimnete detailů o kterých se nezmiňuji, je to v pořádku. Přijde na ně řada posléze.
Vnitřek zavazadlového prostoru. Kdysi byl kompletně přestříkán červenou základovkou. Naštěstí jej v jedné vrstvě.
Na odstranění základovky se mi osvědčil komunistický odstraňovač starých nátěrů od bratrů Slováků. Jediné co bylo třeba vychytat, byl čas. Chtělo to najít takovou dobu, kdy se základová barva naleptala a odfoukla od podkladu. Když byla doba příliš krátká, zůstala část základovky na původním laku, když byla naopak dlouhá, naleptala i podkladový lak. Po chvilce cviku jsem odladil přesný postup a jel dál jak stroj. Odstraňovač jsem nanášel po malých plochách štětcem a starý lak jsem poté odřezával nožem.
Po hodinách a hodinách úsilí začíná vylézat zelená barva. Tento prostor je na brezelech poněkud nešťastný. Doba byla zlá a tak je prostor jen zaprášený tam, kam se pracovník ve Wolfsburgu dostal. jinde je jen základová barva. Lakování probíhalo tak, že se celý vůz namočil do základové barvy. Poté se osadila nádrž a vnitřek kufru se polil vrchním lakem, bez plniče. Nádrž je tedy v barvě vozu a spodní část, stejně tak jako prostor za pedálovou příčkou, je POUZE v základové barvě. Na vnější části karosérie se ještě dával plnič a snad se i brousil.
Další pohled na odstranění laku. Začíná to vypadat k světu. Na detailech se ale ještě natrápím.
Pomalu ale jistě pokračujeme. Všímáte si stékanců na podběhu a prosvítání základu ? Pak se už nedivím, že starých brezelů se mnoho nedochovalo.
Levý podběh. Pod nádrží krásně vidět modrošedý základ.
Tak podběh již skoro umytý. Zde je již fotka po klempířině. Za povšimnutí stojí nedostříknutá plocha na vnitřní straně čtvrt panelu. Kdo by se tam také s hadicí barvy nahýbal.
Teď trochu předběhneme a dáme fotku po laku. Lak se poté ještě brousil a matovatěl o tom ale až někdy příště...
Stejná pohádka mne čekala a stále ještě čeká na spodní straně kapoty.
Mnohem zábavnější bylo odstranění šesti vrstev na zbylé části karosérie. Na toto jsem použil osvědčenou houbičkovou metodu kdy houbičkou na nádobí postupně omývám lak až se dostanu vrstvu po vrstvě na původní lak. Používám k tomu směs acetonu kterou ředím technickým benzínem podle potřeby tak, aby akce nebyla příliš rychlá ale ani moc pomalá. Přidávám tam ještě malé množství petroleje, aby se směs moc rychle neodpařovala a měl jsem lepší kontrolu. Přesný pomět říkat nebudu, je to velice individuální a záleží na složení a kvalitě laku.
V pravé části jsou vidět již odstraněné dvě vrstvy laku.
A postupně pokračujeme. Houbičky jsem kupoval běžně v obchodě, koruna za kus. Pokladní se často dost divila, když jsem přivezl nákupní košík plný houbiček. Radši jsem to ani nepočítal, ale odhadem jich na brezela padlo jeden až dva tisíce.
A zde již začínáme naleptávat třetí a čtvrtou vrstvu. Je dobré jít po vrstvách, jinak se lehce ztratíte kde zrovna myjete a můžete se promýt až na holý plech.
A blatník již ve své původní kráse. Na to, v jakém byl zbědovaném stavu jsem nadmíru spokojen.
Na blatníku bylo vrstev šest, na střeše a bocích pouze 5. Zde při odstraňování první vrstvy. Střechu jsem začal dělat jako první a dlouho jsem si myslel, že jsem na původním odstínu. Některé detaily mi ale neseděli a tak jsem začal umývat dál.
Vrchní vrstva byla velice nekvalitní a šla dolů jak po másle.
Po odstranění dalších vrstev na mne vykoukla původní zelená barva. V levém dolním rohu.
Bohužel zde již zasáhla ruka kutila a před prvním stříkáním někdo bruskou "opravil" ty nejhorší ložiska koroze. Je to trochu škoda, ale zas na druhou stranu nic, co by nešlo vyřešit.
Stejný problém se pak objevil i na bocích.
To je pro dnešek vše, pokračování příště....
