Švédský brezel po čtyřech letech
Čas utíká jako voda a tak tu mám již čtvrté výročí dokončení a zprovoznění brezela. Čeká mne další technická a tak přišla vhodná chvíle na to vyladit bolístky se kterými se během provozu potýkám. Tou první byl sice nepatrný ale přesto nepříjemný únik oleje do prostoru spojky. Již jsem to několikrát opravoval, trápil na stojanu a sucho jako na sahaře. Jakmile jsem ale motor dal zpět do auta, objevila na přechodu mezi motorem a převodovkou kapička oleje která postupně rostla a rostla až jsem měl motor jako olejničku. Druhým neduhem bylo prokluzování spojky které vždy rozklepalo motor tak, že jsem měl strach abych neutrhl silentbloky. Přisuzoval jsem to tomu, že olej který utíká přes gurero se dostal na lamelu spojkového obložení.
Jestli něco opravdu nemám rád, tak to demontáž a montáž motoru. Takto vypadá motor po čtyřech letech provozu.
Pohled do prostoru spojky ze strany převodovky. Zde jsem nadmíru spokojen. Vše suché jako troud, NOS gufero drží perfektně.
Pohled pod setrvačník. Zde již to bylo o něco horší.
Co mne překvapilo, že do prostoru spojky se nedostal žádný olej a lamela byla krásně suchá. Ani na setrvačníku z vnější strany nebyl patrný rozlítaný olej. Modré originál gufero bylo na šesti hodinách zažloutlé od oleje. Šlo tedy opravdu jen o nepatrný úniky a to ne během jízdy ale až po zastavení motoru. Odtokový kanálek zpět do skříně je poměrně vysoko a tak hladinku nalítaného oleje gufero jednoduše neudrželo.
Protože se tento problém na motoru opakoval již poněkolikáté, rozhodl jsem se slevit ze svých nároků na originalitu a místo modrých NOS gufer jsem zakoupil moderní gufero (hnědé) z vitonu od SKF. Oproti originálu má dva břity a pocitově na setrvačníku o něco lépe drží. Snad tedy udrží i olej ve skříni a nevzhledných loužiček se jednou provždy zbavím.
Zde již osazené moderní gufero SKF.
Stav původní lamely. Na první pohled krásně suchá bez zjevného poškození.Protože rozjíždění bylo čím dál problémovější a skoro na každé křižovatce jsem tančil na spojkovém pedálu a hledal ten správný přítlak a otáčky kdy lamela zabrala a roztočila skříň bez cukání, rozhodl jsem se i zde na ústupek z originality.
A tak místo původní plné lamely s azbestovým obložením jsem zkusmo osadil starší lamelu s moderním obložením a pružinami. Byl to již poslední pokus jak se problému s prokluzem vypořádat protože jsem již jedou spojku řešil zde nobody's perfect - oprava spojky a vše ostatní seřídil a zkontroloval.
Když už byl motor venku, zkontroloval jsem i silentblok převodovky. Šlo o původní silentblok který jsem jen mírně zalepil tam kde byla guma natržená. K mému překvapení je v naprosto perfektním stavu. Vibrace ani olej nezpůsobily žádné škody.
Co mne na tomto typu silentbloku baví je, že se dá v nouzi demontovat i při osazeném motoru. Matky jsou na vnější straně skříně.
Kontrola vypínacího ložiska spojky. Neměl jsem tehdy NOS a tak jsem použil již použité grafitové ložisko které jsem jen zabrousil do roviny. Plocha se krásně zaleštila,úbytek materiálu neznatelný a opotřebení souměrné na levé i pravé straně.
Vše pěkně očistit, ještě vyměnit těsnění pod palivovou pumou a motor se mohl vrátit zpět na své místo.
Loni v zimě jsem tak nešikovně manipuloval s kladivem že jsem se trefil přes plachtu přímo do zadní lan-pyčky. Tolik k***v v jedné větě dílna ještě nezažila. Dva týdny jsem pak chodil kolem přikrytého auta a neměl náladu sundat plachtu a zkontrolovat poškození.
No samozřejmě, trefil jsem se přímo do sklíčka a rozbil ho. Naštěstí jsem v létě pokoupil sklíčko náhradní a tak jsem se pustil do výměny.
Nové sklíčko má oproti původnímu tmavší odstín. Nechám to ale už tak a druhé sklo vyměním až bude někdy potřeba lampu sundávat.
A jak to vlastně dopadlo se spojkou ? Zatím jsem testoval jízdu podnikl jen kolem komína ale pocit z první jízdy je více než dobrý. Krásný záběr, cukání zmizelo a komfort jako při jízdě moderním vozem. Teď jen vymyslet jestli problémy s cukáním vyřešil moderní materiál obložení nebo svou roli hrají i pružiny které tlumí případné rázy.
