logotype

Převodka řízení, čepy



Zadní náprava je hotova je možné se věnovat nápravě přední.

Převodka řízení. Z venku pěkný před renovační stav.

 

Pěkné šrouby na víčku.

 

Pohled do útrob.

 

Hřídel se šnekovým ozubením.

 

Hřídel která vede ke spojovačkám. Převod je řešený přes kuličku s ozubením. Opotřebení na kulových plochách nebo na šneku/zubech má za následek nepřesné řízení a zemědělské vůle.

 

Hřídel je uložena na ložiskách.

 

Detail značení domečku řízení.

 

Pozdrav z fronty, ehm z války. I když jde o rok 1950, tak těsnící manžeta je signována logem KDF.

 

Vše důkladně očistit.

 

Znak VW na kroužku vymezující axiální vůli.

 

Držák hardy spojky.

 

Tisícihran v pěkném stavu.

 

Šnekové ozubení vypadá pěkně. To vypadá pěkně ale skoro vždy. Dole kulička se zuby. Na šneku pozůstatek tušírovací barvy z výstupní kontroly z roku 1950.

 

Uložení kuličky je již o něco horší. Pravda se ukáže až po testu s barvou. Další foto nemám, ale nakonec jsem usoudil, že to s původními vnitřnostmi přeci jen zkusím a začal jsem skříňku skládat zpět.

 

Víčko má hrubou dosedací plochu.

 

Lapování pod WD-40.

 

Po zalapování. Netřeba to brát zcela do čista, zbytek dotěsní papírové těsnění.

 

Na burze jsem kdysi našel tuto pěknou manžetu. Již se znakem VW ale stále na brezelovskou hřídel.

 

Ložiska namažeme vazelínou a osadíme šnek.

 

Axiální vůle je vymezena tímto kroužkem a těsní jí malý kroužek s filcem.

 

Namažeme i hřídel ke spojovačkám.

 

A osadíme včetně štelovací pružiny a kolíčku.

 

Těsnící manžeta již na svém místě.

 

Na manžetu přijdou dvě ocelové podložky a páka řízení. Zde nastavuji axiální vůli na 0.45mm.

 

Vyrobíme si nové zajišťovací podložky.

 

A zkompletujeme.

 

Rasche, to jsou šrouby naše.

 

Hotová skříňka řízení. Seřízení a naplnění olejem se bude provádět až po osazení na voze.

 

O Těhlicích jsem již psal docela podrobný návod, viz King & Link Pin a tak jen pár rychlých detailů.

 


Sbírka nosových čepů.

 

Značení na vodorovných čepech.

 

NOS svislé čepy včetně dělených pouzder. Tyto pouzdra mají výhodu v tom, že se lépe osazují a pravděpodobně byli i levnější na výrobu (méně odpadu než řezání pouzder z masivu). Tím ale pozitiva končí. Mají velký přídavek na obrábění a nůž výstružníku se zadrhává o spáru a tak jde práce pomaleji. Co naplat, pro originál se musí něco vytrpět. :)

 

Velice šikovný přípravek na měření, jestli držák těhlice není zkroucený.

 

Dá se s ním i krásně měřit hloubka pro přesné slícování futer vodorovných čepů s osazením v držáku.

 

Na třech pouzdrech se muselo ubírat trochu materiálu.

 

Axiální podložky. Vlevo originál broušené NOSovky, vpravo na soustruhu vyrobené repliky. Na brezela jsem dal samozřejmě originály.

 

Osadíme NOS mazničkama.

 

A máme hotovo.



You have no rights to post comments