Čištění laserem, broušení karosérie, tanátování a konzervace
Když byla karosérie a podvozek hotovy a byl jsem na jedné z posledních návštěv u dvorní klempířky, napadlo nás, že nově opravený plech je oproti zbytku zrezivělé karosérie příliš hezký a že by bylo dobré povrch sjednotit. Slovo dalo slovo a pomocí soli dostala karosérie jednotný vzhled. Poté jsem ji odvezl k sobě do garáže a jak to tak bývá, byly důležitější věci na práci a tak jsem na nasolenou karosérii skoro rok nešáhnul. Sůl udělala své, z jemné koroze se stala krapet hrubší kterou bylo třeba nějak upravit. Napřed jsem to zkoušel ručně ale byla to nekonečná práce a toho prachu všude kolem. Tudy cesta nevedla.
Pak mi padla do oka technologie odstraňování nečistot a koroze pomocí laseru. Vzal jsem tedy jeden blatník a vydal se na otestování, co daná technologie laserového čištění zvládne.
Sice se říká, že laser je naprosto neškodný ke kovovému povrchu ale není to tak docela pravda, drobné rýhy po sobě zanechává. Zde na novém plechu s hlubší korozí.
A zde detail na opravdu starou a řádně vyzrálou korozi na vnitřní straně blatníku. Vroubkování je zde patrnější a vše rozhodně laser neodstraní. To bylo ale pro mé potřeby žádoucí, potřeboval jsem jen spálit svrchní nesoudržnou vrstvu. Kdybych odstranil vše, moc by z plechu nezůstalo.
A zde již blatník kde jsem povrch očištěný laserem srovnal bruskou.
Nezbytné testování, jak na různé stupně očištění reaguje odrezovač s taninem.
Máte rádi zbytečnou práci ? Já ji přímo zbožňuji. Po dlouhém pátrání jsem konečně sehnal červenou základovou barvu jenže se mi nelíbil její odstín. Byl výrazně sytě červený a po uschnutí s nádechem do fialova. K červenohnědé základovce (Snad to byl suřík jako za války ??) to mělo poměrně daleko. Zakoupil jsem tedy sadu pigmentů v prášku a začal míchat ten správný odstín.
Kontrolní nástřik dopadl poměrně dobře. A proč jsem psal zbytečná práce ? Inu když jsem vše namíchal a vyhrál si s odstínem, tak jsem objevil, že spol Worko, která mi dodává odrezovač s taninem, začala prodávat čevenohnědou základovou barvu. Odolnou i agresivnímu prostředí a vhodnou i jako jednovrstvou ochranu. Zlostí jsem tedy s barvou hodil do kouta a nadále již používám tuto barvu od Worka.
Stav karosérie před čistěním laserem.
Místy je černý nátěr ale je ho opravdu jen minimum.
A po očištění laserem. Z dálky to vypadá poměrně pěkně povrch je jednotný. S barvou si laser ale neporadil.
Zde druhá strana předního podběhu.
Detail očištěného povrchu.
Zadní podběhy se moc očistit nepodařilo, barvu se nepodařilo spálit.
Prostor pod zadní sedačkou.
Nyní začala ta horší část a to celou karosérii odrhnout bruskou a smirkovým papírem. Kdo jednou zažil nechce nikdy více. Prach máte doslova všude a dílna se promění v hornické pracoviště. Kdybych část nespálil laserem bylo by toho ještě mnohem více.
Poté co se na pěkný a očištěný povrch sáhne bruskou, vysype se ze zbytku ostrůvků koroze oranžový prášek a vypadá to jako byste nic laserem nečistili. :)
A zde již první vrstva odrezovače s taninem. Nechám ho pěkně uzrát a sem tam ho přiživím vlhkostí z rozprašovače nebo lépe z vlhkého hadru. Černý prášek se tak částečně přenese do ostrůvků pasivované koroze a ta má pak tmavší a hezčí barvu.
Prosto kufru také v odrezovači.
Detail po cca týdnu.
A zde již zmíněný trik s vlhkým hadrem. Jsem spokojen.
Stejný postup zopakujeme i na podvozku.
A podvozek také čerstvě v taninu.
Obal torzní tyče byl prasklý, zřejmě se tak stalo ještě během provozu. Při pasování karosérie se vše jen narychlo smrklo COčkem aby trubka držela tvar.
Prořízl jsme prasklinu do V abych se dostal až ke kořenu a následně zavařil.
A hotovo. Svár je trochu divoký protože jsem kořen vařil bez přídavného materiálu a kraje se mi trochu zbortily ale snad mi to odpustíte.
Zabroušeno.
A nyní může přijít na řadu Pragokor seal Fe. Ředil jsem ho destilovanou vodou 1:5. V pozadí pak možno vidět plechovky červenohnědé základové barvy od Worka.
Pragokor jsem dal jak vně, tak do dutin. Následně jsem povrch vysušoval horkovzdušnou pistolí. Předepsané sušení v sušárně jsem tedy nedodržel ale dle technologa z Pragochemy je toto řešení lepší než nic. Prý alespoň nastartuji proces polymerace. Tak tomu budu věřit :)
Genialita Pragokoru je v tom, že kromě utěsnění koroze krásně sjednotí povrch.
Nádhera, mám nutkání to takto nechat.
Abych si ověřil postupy a technologii, tak jsem před rokem pořídil rodině nový stoleček na balkon ze staré lícní desky a rovnou ho podrobil dlouhodobému testování.
Spodní část je ošetřena pragokorem Seal Fe a zakonzervována Paraloidem s příměsí černého pigmentu pro zvýraznění. Nad ním po směru hodinových ručiček je pak to samé bez černého pigmentu a nakonec pod sklenkou vína je čistý Pragokor, pravda v nízké koncentraci 1:10.
Po prvním dešti se ukázalo, že Paraloid je krásně nesmáčivý a krásně odpuzuje vodní kapky.
A takto do vypadá přesně rok poté. V zimě, v létě, na dešti i pod sněhem. Plzeňské lahvové nahrazuje skleničku vína pro snadnější orientaci. Na trubkový rám motocyklu nebo kola bych i syrový vzhled nechal, papírový plech na brezelovi ale bude třeba podpořit i lakem. Navíc by mne asi na technické kontrole sežrali a hned první policejní hlídka by mne asi rovnou odstřelila kdybych měl v tomto stavu celý vůz.
Podvozek pokojně čeká a zraje. Krásný stav, na první ani druhý pohled není patrné, že je nově opravený a že podlahy jsou doslova posvařované z odřezků.
