Honování válců, vážení ojnic, odstranění koroze elektrolýzou
Tak popojedeme dál se stavbou motoru a připravíme si další komponenty pro hladké a rychlé poskládání.
Jako dárce orgánů posloužil 25 PS industriemotor z roku 1952, viz 25 PS motor - rozborka.
Nechtělo se mi jej zbytečně půlit a tak jsem z něj použil pouze písty, válce a hlavy. Kliku a vačku mám v krásném stavu z jiných industrie.
Jsem zastánce přesného svážení všech pohybujících se součástí v motorovém prostoru. Přesně svážený motor má pak krásný tichý chod bez vibrací a kousek koníka to přidá, což se u 25PS v sérii může hodit. Písty a ojniční čepy jsou z industrie a k mému údivu byly všechny přesně 339g. Kam se na to hrabou repliky z Woflsburgwestu.
Protože jsem z industrie nebral kliku a ojnice z původního motoru byla zničená, musel jsem šáhnout do své zásoby NOS dílů. Dlouho jsem váhal, ale nakonec padlo rozhodnutí tuto NOS sadu od Febi upotřebit.
Krom vážení každé ojnice zvlášť mne zajímalo i jak je na tom rozdělení hmotnosti podél osy ojnice. Ǔkolem tedy bylo, aby hmotnost oka ojničního čepu bylo u všech ojnic shodné, stejně tak hmotnost ojničního uložení. K tomu jsem si zhotovil tento jednoduchý přípravek. Obě strany ojnic jsem opatřil ložisky a pokládal jednu a druhou stranu na váhu. Postupným ubíráním materiálu z jednotlivých konců jsem se dostal na gram shodné hmotnosti ojnic.
Co mne zarazilo, že u NOS sady byl rozdíl mezi nejlehčí a nejtěžší ojnicí 13 gramů!!!. Zde fotka z kontrolního měření, kdy jsem vážil i spolu s pístem a čepem.
Vážení jednotlivých konců ojnice. Je to taková nekonečná práce. Zvážit, ubrousit, zvážit, ubrousit... Důležité je, aby byly jednotlivé vážení vždy za stejných podmínek, tedy umisťovat ojnici vždy na stejné místo a svážit všechny ojnice naráz. Pak teprve přestavit váhu na měření druhého konce.
Z jiného pohledu.
A vážení pístního oka.
Vše si důkladně zapisovat a postupně ubírat až se váha všech ojnic sjednotí.
Ubírání u pístního čepu byl docela problém, ale požadovaných 5 gramů jsem tam nalezl.
Na straně pístního oka je to jednodušší, jsou tam nálitky, které je možné upálit .
U válců z industrie motoru jsem zalapoval dosedací plochy.
Změření soudkovitosti a ovality. Máme štěstí, naprosto zdravé, nové repliky by mohly leckdy závidět.
Vnitřek válce byl také v pořádku, žádné drápance, pouze drobné mapky které se stejně ztratí při honování.
Nakonec jsem se do honování pustil sám. Pořídil jsem si ruční sadu s honovacími kameny a válec upnul do soustruhu.
Na soustruhu nastavil nejnižší otáčky a honovací kameny upnul do sklíčidla na koníku. Posunováním celého koníku jsem se dostal do toho správného rytmu honění. Ehm honování...
Jedno video z honění, ehm honování. Pro mazání jsem použil strojní olej.
A výsledek. Válce je vhodné vždy před montáží honovat. Motor vám pak nebude tolik žrát olej. Úbytek materiálu je minimální.
Setrvačník z industrie. Naprosto zdravý, ale vlhko si vzalo svoji daň. Po vzoru mého učitele Lišáka jsem se vrhl na odrezování elektrolýzou. Tato metoda má své kouzlo.Oproti použití kyseliny a pasivace je možné použít i na svařované plechy. Tam často zůstává pod bodovými sváry část kyseliny kterou se nepodaří pasivovat a koroze během několika let znovu propukne s ještě větší silou.
Jako nádoba mi posloužila plastová miska. Po obvodu jsem natáhl plech který se spojí s kladným pólem.
Záporný pól pak se setrvačníkem. Jako roztok jsem použil vodu a jedlou sodu. Levné a ekologické řešení. Jako zdroj proudu posloužila nabíječka akumulátorů.
Je docela silná, tak po prvním osmělení jsem pustil 10A. Po několika hodinách proud postupně slábl až skončil na nějakých 5A.
Po několika hodinách. Přidal jsem ještě jednu elektrodu do prostřed aby odrezování bylo účinější. Při elektrolýze se v lázni uvolňuje vodík, opatrnost je tedy na místě.
Očištěný setrvačník. Ještě by to nějakou tu hodinku sneslo, ale pro mé potřeby to je již dostatečné.
Pohled z druhé strany. Jsem spokojen.
Zbylo ještě trochu času, tak jsem srovnal spodní řemenici. 25PS jsou velice vetché a kroutí se již od pohledu. Alespoň základní srovnání jim ale nijak neuškodí.
Následně se všechny tyto díly spolu s klikou odvezou na dynamické převážení. O tom ale až někdy jindy.
