logotype

interiér - izolace



Lakovací práce jsou téměř u konce a tak je možné se zabývat interiérem. Stejně jako na modernějších vozech je i v roce 48 použita izolace která ne nalepena na střeše, dveřích a zadních čtvrt panelech. Bude i za zadním sedákem a v prostoru předního kufru. Dlouze jsem vymýšlel z čeho izolaci vyrobit. Napřed mne napadlo použít plsť ale vzorky z Brněnské továrny plstí mne moc neoslovily. Proto jsem hledal dál a našel materiál který lépe odpovídá původnímu složení. Dobré složení měla jutová tkanina nebo jutový filc. Našel jsem na ebay prodejce a zakoupil

Prodává se v metráži, z jedné strany napuštěné černou dehtovou barvou, z druhé přírodní. Síla cca 10-12mm. Až když dorazila, tak jsem musel uznat, že takováto hrubost materiálu je příliš a tak jsem začal přemýšlet co s tím.

Po bližším zkoumání jsem zjistil, že jde o sendvičový materiál s jádrem podobným buničině. Při troše šikovnosti se dají jednotlivé vrstvy oddělit. Ztratí se tím tedy část pevnosti ale původní materiál je také dost sypký a nekvalitní.

Vlevo replika izolace, vpravo originál. Originál je také slepený ze dvou vrstev, jen místo buňičiny je použit krepový papír. Tento detail budu muset oželet. Stejně tak trochu jiný odstín. Jinak je ale materiál hodně podobný.

Strana s černou barvou je příčně prošita a uzlíky procházejí buničinou. Do vrchní vrstvy ale moc nezasahují.Rozdělení je tedy snadné.

Pohled na zbytky originál izolace z brouka vyrobeného na konci roku 49. Zde po krepovém papíru není žádné zmínky a je vidět, jak je materiál nekvalitní a jak se sype. Tedy má cesta se nezdá úplně špatná.

Abych přeci jen trochu zafixoval jednotlivé vlákna, rozhodl jsem se přidat do izolace trochu lepidla. Jako ideální se mi zdálo české lepidlo Herkules. Zde zkouším různé postupy, jak slepit jednotlivé vlákna. Nejvíce se osvědčila metoda naředění Herkulesu ve kterém se izolace vykoupe a následně vysuší v troubě.

A zde již nastříhané a rozdělené desky izolace připravené na koupel v roztoku Herkulesu

Protože jsem vše připravoval v zimě, musel jsem se uchýlit do tepla domova aby lepidlo vůbec zaschlo. Zde je vidět rozprašovač s lepidlem abych mohl docílit rovnoměrného rozložení lepidla při schnutí. Také bylo důležité desky neustále otáčet aby lepidlo nezůstalo na spodní straně desek. Schnutí jsem podpořil i žehličkou.

Jak jsem desky rozlepoval a následně máčel, došlo k jejich rozvolnění a poněkud mi nabobtnaly. Na jedné desce to bylo klidně i 10cm.

A nyní již lepím chemoprénem na 48ku. Na střeše jsou použity 4 obdélníkové desky.

Ve dveřích je pak po jedné obdélníkové desce. V zadním čtvrtpanelu je pak použita polovina obdélníkové desky.

 

 

 



Add comment